Multimediální atlas hornin
Mramor

Odkazy na fotografie:

obrázky makrovzorků

obrázky v polarizačním mikroskopu

zpět na seznam hornin

Mramor (krystalický vápenec)

Barva mramorů je bílá, světle šedá a v závislosti na povaze jemného pigmentu načervenalá, zelenavá, tmavě šedé až černá. Pigment obvykle tvoří oxidy nebo hydroxidy železa, chlorit nebo grafit. Textura je masivní nebo páskovaná, mramory jsou horniny drobně nebo středně zrnité ale i velmi hrubě zrnité. Struktura bývá homeoblastická – granoblastická, dlažební, zubovitá.
Mramory vznikají regionální metamorfózou karbonátových sedimentů, které mohou mít různý podíl klastické složky (křemen, jílové minerály) a výsledná asociace minerálů závisí i na intenzitě metamorfních podmínek. Hlavním minerálem je kalcit, ve vedlejším množství mohou být zastoupeny:

Mramory tvoří většinou tělesa o rozměrech do několika stovek metrů v komplexech metamorfovaných hornin (fylity, svory, ruly). V ČR je to silezikum, krkonošské krystalinikum, moravikum nebo metamorfované ostrovy středočeského plutonického komplexu.

Jako mramory se označují i kontaktně metamorfované vápence, které vznikají tepelným působením hlubinných magmatických těles. Tento kontakt bývá zpravidla zonální podle teplotního gradientu. Při teplotách 400–450 °C může být přítomen mastek, 450–530 °C tremolit, 500-700 °C diopsid a nad 600 °C wollastonit. Přímý kontakt je zpravidla tvořen tzv. taktity. Na kontaktu karbonátových a efuzivních hornin může docházet k rozkladu karbonátů, uvolňování CO2 a následnému vzniku např. periklasu, akermanitu, monticellitu nebo larnitu.
Jako ofikalcit se označuje mramor obsahující hnízda nebo shluky silně serpentinizovaného forsteritu nebo pyroxenu.

Krystalický dolomit

Mezi mramory v širším významu zahrnujeme i horniny s dolomitovým složením (krystalický dolomit), který s kalcitovým mramorem může vytvářet plynulé přechody. Hlavním minerálem je dolomit a jako vedlejší minerály se v závislosti na intenzitě regionální metamorfózy mohou objevit mastek, tremolit nebo diopsid.

Tyto horniny mohou vznikat metamorfózou dolomitických vápenců, ale častěji je jejich geneze spojena s dodatečným přínosem hořčíku. Tento typ hornin může vznikat rovněž v podmínkách kontaktní metamorfózy.

 

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta MU , Kotlářská 2, Brno. E-mail: vavra@sci.muni.cz.