Multimediální atlas hornin
Andezit
Andezit
Hornina může být světle až tmavě šedá, místy se zeleným nádechem, někdy i tmavě hnědá až černá. Textura je nejčastěji masivní, ale i pórovitá nebo proudovitá, andezity mívají lavicovitou odlučnost. Typická struktura je porfyrická s hyalopilitickou, trachytickou nebo pilotaxickou základní hmotou.
Složení andezitů může být velmi variabilní. V klasifikaci QAPF je andezit definován jako hornina bez křemene nebo s jeho obsahem do 20 %. Plagioklasy tvoří více jak 90 % všech živců. Horniny, které mají podíl alkalického živce 10–35 % se někdy vyčleňují jako latiandezity. Převažující plagioklasy mají průměrnou bazicitu nižší než An50, vyskytují-li se krystaly se zonální stavbou, mohou jádra odpovídat až bytownitu. Kromě plagioklasu mohou tvořit vyrostlice tmavé minerály, nejčastěji amfibol a biotit, méně často ortopyroxeny a klinopyroxeny. Podle zastoupeni tmavých minerálů se zpřesňují názvy hornin, např. pyroxen-amfibolový andezit. Z akcesorických minerálů obsahují andezity granát, cordierit, magnetit, ilmenit nebo hematit.
V TAS klasifikačním diagramu spadá andezit do polí, kde obsah SiO2 přesahuje hodnotu 52 %. Bazičtější z těchto hornin (52–57 % SiO2) se označují termínem bazaltický andezit. Tyto horniny často obsahují olivín, který je nestabilní vzhledem ke zbytkové tavenině a je lemován ortopyroxenem. Hranice vůči bazaltům je definována hodnotou 52 % obsahu SiO2. Zatímco andezity jsou intermediální horniny, jsou bazalty horniny bazické. Dalším kritériem je číslo tmavosti, které by pro andezity mělo být menší než 35 %, v případě překročení této hodnoty se používá označení melaandezit. Důležitým kritériem je bazicita plagioklasů, která u bazaltů v průměru přesahuje hodnotu An50.
Z hlediska vývojových trendů patří většina andezitů do vápenato-alkalické série, andezity s vysokým obsahem Fe mají tholeitický charakter (tzv. islandity).
Častým jevem v andezitech je komplexní hydrotermální přeměna, tzv. propylitizace. Plagioklasy se mění na alb;it a sericit, tmavé minerály na chlorit a minerály epidotové skupiny. Někdy se používá označení propylit a takové horniny mohou být spojeny s výskyty významných rudních ložisek.
Andezity jsou běžné vulkanické horniny, jejich vznik je soustředěn na konvergentní desková rozhraní a ostrovní oblouky. Často vytvářejí mohutné stratovulkány nebo lávové proud či lávové dómy. Starší označení pro andezity je paleoandezit nebo porfyrit. Do skupiny andezitu spadá velká část permských hornin označovaná jako melafyry.