Multimediální atlas hornin
Slepenec

hlavní stránka

magmatické horniny

sedimentární horniny

metamorfované horniny

Slepenec

Slepenec je psefitický zpevněný sediment se zaoblenými nebo polozaoblenými valouny s velikostí nad 2 mm. Barva horniny je závislá na materiálu valounů, často světle až tmavě šedá nebo v červených a hnědých odstínech. Textura je běžně lavicovitá, struktura psefitická – konglomerátová. Pojivo je nejčastěji tvořeno psamitickým a aleuritickým materiálem. Pokud je přítomen tmel, bývá karbonátový, železitý, někdy sádrovcový.
Je-li přítomna např. psamitická frakce, řídí se pojmenování podle jejího zastoupení:

• 50–100 % psefitických valounů – slepenec
• 25–50 % psefitických valounů – písčitý slepenec
• 10–25 % psefitických valounů – valounový (slepencový) pískovec
• pod 10 % psefitických valounů – pískovec

Podle velikosti psefitových klastů rozlišujeme:

• převládá frakce 2–10 mm – drobnozrnný slepenec (gravelit)
• převládá frakce 10–50 mm – středně zrnitý slepenec
• převládá frakce 50–250 mm hrubě zrnitý slepenec
• převládá frakce nad 250 mm – balvanitý slepenec

Pokud rozlišujeme slepence podle poměru zastoupení valounů a pojiva (matrix), rozlišují se dva druhy. Ortoslepence obsahují převážně valouny, matrix je zastoupena v menším množství a má zpravidla charakter pískovce. Paraslepence obsahují převládající matrix obvykle pískovcového složení, valouny jsou zastoupeny v menším množství, vždy však nad 10 %.
Podle složení valounového materiálu a matrix rozlišujeme:

• monomiktní (křemenné) slepence – obsahují v naprosté převaze stabilní valouny, především křemen, silicity, kvarcity. Matrix je tvořena křemenným pískovcem, pokud je přítomen tmel je křemitý.
• oligomiktní slepence obsahují do 10 % valouny nestabilních hornin.
• petromiktní slepence obsahují nad 10 % valounů nestabilních hornin. Může se jednat o granity, ruly, bazalty, vápence nebo břidlice. Obvykle má petromiktní charakter i matrix, která pak odpovídá drobám.

Slepence vznikají v různých sedimentačních prostředích. Běžné jsou v říčním nebo jezerním prostředí, vznikají i na okrajích mořských pánví nebo v hlubokomořských deltových vějířích. Ke speciálním typům počítáme tzv. bazální slepence, které vznikají na bázi sedimentačního prostoru s počínající mořskou transgresí. Tyto mají často petromiktní charakter a pozvolna přechází do pískovcových nebo arkózových vrstev.