Psamitický zpevněný sediment, jehož klasifikace je založena na poměrném zastoupení třech složek horniny:
Jako křemenný pískovec klasifikujeme všechny sedimenty, ve kterých jsou psamitické částice zastoupeny více jak 80 % a jejich složení odpovídá více než z 90 % křemeni nebo úlomkům stabilních hornin. Pokud je podíl psamitických zrn vyšší než 80 % a jejich složení tvoří do 25 % živce a úlomky nestabilních hornin, označujeme sediment jako arkózovitý pískovec. Pokud živce a úlomky nestabilních hornin nepřekročí 10 % objemu horniny a podíl matrix kolísá mezi 25 % až 75 %, horninu označíme jako drobovitý pískovec.
Barva pískovců závisí na jejich složení, nejčastěji je světle šedá, světle okrová, světle hnědá nebo červená. Textura bývá běžně lavicovitá nebo deskovitá, struktura psamitická s aleuritickou nebo pelitickou matrix. Tmel může být křemitý, karbonátový, železitý nebo sádrovcový.
Pískovce mohou vznikat v různých sedimentačních prostředích: fluviální, jezerní, mělkomořské i hlubokomořské nebo pouštní (eolické). Největší význam mají tělesa pískovců vzniklá v mělkých šelfových mořích, v ČR především v období křídy. Tvoří rozsáhlá deskovitá tělesa, v současné době silně zvětrávající s řadou typických morfostruktur jako jsou voštiny nebo železité inkrustace. Pískovce vzniklé v mořském prostředí velmi často obsahují glaukonit a používá se pro ně označení glaukonitové pískovce. Křemenné pískovce s vysokým podílem křemitého tmele mohou vést až ke vzniku kvarcitů.