Odkazy na fotografie
obrázky makrovzorků
obrázky v polarizačním mikroskopu
zpět na seznam hornin
Písek
Písek je nezpevněný psamitický sediment s porozitou až kolem 35 %. Převažují zrna o velikosti 0,063–2 mm, existuje však řada přechodných typů směrem ke štěrků, prachům nebo jílům. Pokud písek obsahuje prachovitou nebo jílovitou frakci, řídí se označení sedimentu podle jejich obsahu:
- nad 50 % psamitických zrn – písek
- 25–50 % psamitických zrn – prachovitý nebo jílovitý písek
- 10–25 % psamitických zrn – písčitý prach nebo písčitý jíl
- pod 10 % psamitických zrn – prach nebo jíl.
Podle složení rozlišujeme křemenné písky, ve kterých zcela převažují křemenná zrna. Při vyšším zastoupení živců vznikají živcové nebo arkózové písky, vyšší podíl slíd a jílových minerálů se označuje termínem jílovité nebo drobovité písky. Speciálními případy jsou glaukonitové písky nebo tzv. černé písky složené převážně z magnetitu, ilmenit nebo chromitu.
Podle způsobu vzniku je možné rozeznávat:
- eluviální písky – vznikají zvětráváním různých typů hornin, na jejich vzniku se podílí především mrazové zvětrávání, zcela chybí transport částic.
- mořské písky vznikají v různých částech oceánů, např. u pobřeží nebo na šelfu.
- jezerní (lakustrinní) písky sedimentují v jezerním prostředí, zpravidla mají vysoký podíl prachové a jílovité frakce.
- říční (fluviální) písky jsou špatně vytříděné sedimenty tvořící náplavy nebo terasy.
- glacifluviální a glacilakustrinní písky vznikají při součinnosti řek a jezer s ledovci.
- váté (eolické) písky vznikají eolickou činností v pouštních a stepních oblastech, obvykle jsou dobře vytříděné a mají vysoký podíl křemene.