Jako jílovou břidlici označujeme částečně zpevněný pelitický sediment, který obsahuje vysoký podíl částic o velikosti pod 0,004 mm, většinou reprezentované jílovými minerály. Částice cementečního charakteru nepřevyšují 10 % a prachová nebo písková zrna jsou zastoupena pod 20 %. Sediment tohoto typu vystupují na hranici klastických a chemogenních sedimentů.
Barva horniny je obvykle tmavě šedá až černošedá, textura je plošně paralelní s výraznou břidličnatostí. Foliace je velmi významným znakem, břidličnatá rozpadavost nebo střípkovitý rozpad jílových břidlic se zpravidla projevuje spolu s intenzivním zvětráváním. Plošně paralelní odlučnost je umožněna přednostní orientací fylosilikátů v hornině a nahlučením organických látek do formy čoček nebo tenkých blan. Většina základní jílové hmoty je rekrystalizovaná.
Jílovou břidlici nelze rozplavit ve vodě. Pro odlišení od jílovců se někdy uvádí kritérium pórovitosti, kdy jílové břidlice mají porozitu pod 5 %.