Jako jíl označujeme nezpevněný pelitický sediment, který obsahuje vysoký podíl částic o velikosti pod 0,004 mm, většinou reprezentované jílovými minerály. Částice cementečního charakteru nepřevyšují 10 % a prachová nebo písková zrna jsou zastoupena pod 20 %. Sediment tohoto typu vystupují na hranici klastických a chemogenních sedimentů. Ve složení převládají různé typy fylosilikátů, méně jsou zastoupeny karbonáty, křemen, živce nebo organické látky. Přibýváním karbonátů přechází sediment do jílovitých vápenců, pokud narůstá objem organických látek může přecházet do jílovitého uhlí. Textura je nejčastěji masivní, typickou vlastností je snadná rozplavitelnost ve vodě. Strukturní zralost jílů se definuje na základě obsahu ostatních zrnitostních frakcí. Jako jíly zralé se označují ty, které obsahují podíl jiných zrnitostních frakcí do 3 %. U mineralogické zralosti se za zralé považují monominerální jíly.
Jíly můžeme rozdělit podle několika kritérií. Z mineralogického hlediska můžeme podle převládajícího fylosilikátu rozlišit např. tyto horniny:
Podle mechanismu vzniku můžeme jíly rozdělit na dvě velké skupiny:
U termínu jíl je třeba rozlišovat dva významy. Jsou-li přítomny libovolné minerály o velikosti menší než 0,004 mm, hovoříme o fyzikálním jílu. Pokud je sediment tvořen převážně jílovými minerály, jedná se o jíl v užším slova smyslu.