Jako fosfority se označují zpevněné i nezpevněné sedimenty, které obsahují nad 50 % minerálů fosforu (převážně apatit), což odpovídá asi 19,5 % P2O5. Fosfority tvoří horninové řady s jíly, karbonáty nebo silicity, v případě míšení s karbonátovou složkou je pojmenování následující:
Pro detailnější klasifikaci fosforitů se používají stejná kritéria jako pro vápence. V horninách se objevují bioklasty tvořené fosfáty, pelety, ooidy nebo koprolity, přítomen může být i fosfátový kal nebo fosfát vysrážený v pórech a dutinách. Struktura fosforitů bývá často úlomkovitá, oolitická, peletová nebo mikritová, textura může být masivní nebo tence laminovaná.
S přihlédnutím ke genezi fosforitů můžeme rozlišit:
klastické – vznikají rozpadem starších sedimentů
bioklastické – jsou tvořeny organickými zbytky
chemogenní – vznikají v mořském nebo jezerním prostředí přímým vysrážením
metasomatické – vznikají druhotným zatlačováním různých částí sedimentu
reziduální – obvykle vznikají chemickým zvětráváním guánových vrstev
Většina velkých ložisek fosforitů vznikla v mořském prostředí, terestrická ložiska jsou nejčastěji reziduálního charakteru. Speciální charakter mají sedimenty vzniklé z ptačího nebo netopýřího guana nebo nahromaděných úlomků kostí.