Jako ferolity se označují mineralogicky i geneticky rozdílné sedimenty, jejichž společným znakem je zvýšený podíl železa. Minimální hranice není stanovena, ale v některých případech se jedná o ekonomicky významné rudy. Pokud je obsah oxidů Fe jen mírně vyšší, označuje se sediment adjektivem železitý (např. železitý pískovec).
Podle mineralogického složení můžeme ferolity rozlišit do těchto skupin:
oxidické – železo se váže na magnetit, hematit, goethit nebo lepidokrokit
silikátové – hlavními fázemi jsou chlority, nontronit nebo glaukonit
karbonátové – nositelem Fe může být siderit nebo ankerit
sulfidické – převážně pyrit, markazit, pyrhotin nebo melnikovit.
Stavby ferolitů jsou velmi variabilní, běžně se setkáváme se strukturami úlomkovitými, oolitickými nebo pizolitickými, textury bývají masivní či vrstevnaté. Barva sedimentu je zpravidla rezavá, červená nebo světle hnědá. Kromě minerálů železa obsahují klastické úlomky hornin a minerálů, např. křemene, karbonátů nebo jílové minerály.
Vznik ferolitů je vázán na jezerní nebo mořské prostředí. Železo částečně pochází ze zvětralých hornin, velký význam může mít i vulkanická činnost, často jsou ferolity spojeny se spilitovým vulkanismem. Větší akumulace ložiskového významu se označují jako submarinně-exhalační rudy.