Barva serpentinitů je nejčastěji žlutozelená, šedozelená nebo zelenočerná. Textury bývají masivní, někdy skvrnité. Horniny jsou běžně velmi jemnozrnné, mezi typické struktury patří mřížovitá a smyčkovitá, objevuje se i bastitová, kelyfitická nebo interpenetrační.
Serpentinity vznikají přeměnou ultramafických hornin typu peridotitů, dunitů nebo harzburgitů. Metamorfní podmínky obvykle odpovídají facii zelených břidlic nebo nižší amfibolitové facii. Při výstupu magmatických ultramafických hornin do zemské kůry dochází k hydratační metamorfóze olivínu a pyroxenů za vzniku minerálů serpentinové skupiny. Převládajícím minerálem serpentinitů jsou minerály serpentinové skupiny. Jedná se zejména o chryzotil a lizardit, antigorit je stabilní ve výšeteplotní facii zelených břidlic. Z dalších minerálů můžeme v serpentinitech najít nepřeměněné zbytky pyroxenů a olivínu, magnezit, mastek, flogopit, brucit, magnetit nebo chromit.
Většina serpentinitů je v povrchových podmínkách silně rozpukaná a často metasomaticky přeměněná, což dokumentuje vznik opálu na puklinách, vznik magnezitových poloh nebo polohy složené z chloritu a aktinolitu. Vzhledem k původu serpentinitů se často používá označení serpentinizovaný peridotit.
V Českém masivu najdeme četná tělesa serpentinitů různých rozměrů, např. v moldanubiku (Mohleno, Věžná, Křemže), kutnohorském krystaliniku nebo letovickém krystaliniku.