Barva horniny je světlešedá, žlutošedá nebo zelenošedá s výraznou plošně paralelní texturou. Hornina může být jemně až hrubě zrnitá, struktura je typicky lepidoblastická.
Hlavním minerálem je mastek, akcesoricky mohou být přítomny chlorit, karbonát, amfibol tremolitové řady, křemen nebo magnetit. Přibýváním těchto akcesorických fází přechází hornina do krupníku, v případě zvýšeného zastoupení konkrétního minerálu může přecházet až do aktinolitových nebo chloritových břidlic.
Při vzniku mastkových břidlic hrají významnou roli vedle metamorfních podmínek (většinou facie zelených břidlic) rovněž metasomatické pochody vyvolené hydratací horniny nebo přítomností hydrotermálních roztoků. Mastek může vznikat hydratací pyroxenů, olivínu nebo amfibolů v hořčíkem bohatých horninách nebo metasomatickým působením vhodných roztoků na vápence či magnezity.
Mastkové břidlice tvoří většinou čočkovitá tělesa, často společně s krupníky.