Multimediální atlas hornin
Kontaktní rohovec

Odkazy na fotografie:

obrázky makrovzorků

obrázky v polarizačním mikroskopu

zpět na seznam hornin

Kontaktní rohovec

Převážně černošedá hornina, s masivní texturou. Struktura je granoblastická, někdy porfyroblastická.
Kontaktní rohovce vznikají z pelitických nebo aleuritických sedimentů při kontaktní metamorfóze v blízkosti magmatických intruzí nebo lávových výlevů. V metamorfních podmínkách je hlavním činitelem teplota, tlak je zpravidla nízký. Teploty přeměny v těsné blízkosti intruze se pohybují do 800 °C. Při kontaktní přeměně klesá účinek metamorfózy se vzdáleností od intrudujícího tělesa a z této závislosti jsou odvozeny základní kontaktně metamorfní facie:

Kontaktní rohovce vznikají za vysokých teplot (blízko intruze) a často i zvýšeného tlaku. Zatímco kontaktní břidlice jsou horniny převážně facie albit-epidotických rohovců, odpovídají kontaktní rohovce vyšším kontaktně-metamorfním faciím. Původní horninou jsou obvykle pelity, často s karbonátovou příměsí nebo až karbonáty. Při formování kontaktních rohovců hraje důležitou roli rovněž migrace fluid, především jejich množství a charakter (ten záleží na typu intruze). Typ původní horniny a migrující fluida významně ovlivňují minerální složení kontaktního rohovce. Rohovce vzniklé z pelitických hornin obsahují křemen, ortoklas, biotit, andalusit, cordierit, sillimanit nebo albit. Při nižších teplotách vzniku bývá přítomen muskovit. Je-li přítomno více vápníku, mohou vznikat pyroxeny a amfiboly.
Podle složení rozlišujeme rohovce cordieritové, andalusitové, pyroxenové nebo granátové. Speciálním případem jsou vápenato-silikátové rohovce, které jsou blíže popsány pod pojmem erlany.

Kontaktní rohovce jsou velmi houževnaté horniny a najdeme je na kontaktu středočeského plutonického komplexu, železnohorského nebo krkonoško-jizerského plutonu.

 

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta MU , Kotlářská 2, Brno. E-mail: vavra@sci.muni.cz.