Granulity jsou velmi světlé horniny, pokud obsahují podstatné množství biotitu mohou být tmavě šedé a šedočerné. Textura je masivní nebo velmi výrazně páskovaná, kdy se střídají polohy s různým obsahem biotitu. Struktura je homeoblastická nebo porfyroblastická, základní tkáň je granoblastická nebo až granolepidoblastická.
Hlavní minerály granulitů jsou křemen, K-živec, plagioklas a biotit, jako vedlejší nebo akcesorické minerály mohou být zastoupeny kyanit, sillimanit, granát nebo rutil. Křemen je často diskovitý, K-živce jsou výrazně pertitické. Porfyroblasty tvoří granát, vzácněji kyanit. Zastoupení biotitu v granulitech je kolísavé, v některých typech není zastoupen vůbec, někde patří mezi hlavní minerály. Typické je páskování založené na přítomnosti a absenci biotitu v hornině.
Původními horninami, ze kterých granulity vznikají, jsou kyselé magmatity nebo arkózy. Granulity vznikají v metamorfních podmínkách granulitové facie, při vysokých metamorfních podmínkách může být přítomen pyroxen (nejčastěji hypersten), takové horniny se pak označují jako pyroxenové granulity (speciálně trapgranulity nebo charnockity). Granulity běžně přechází složením i stavbou do rul – tzv. granulitové ruly.
V Českém masivu vytváří granulity celá tělesa v moldanubických rulách: prachatický, křišťanovský, lišovský, borský nebo náměšťský masiv.