Multimediální atlas hornin
Tonalit

Odkazy na fotografie

obrázky makrovzorků

obrázky v polarizačním mikroskopu

zpět na seznam hornin

 

Tonalit

QAPF diagram - pole tonalitu

Tonality jsou horniny barevně variabilní, od světle šedých odstínů až po relativně tmavé modrošedé variety. Převažují masivní textury, struktury bývají hypautomorfně zrnité a stejnoměrně zrnité. U porfyrických struktur tvoří vyrostlice výhradně plagioklas. Podle absolutní velikosti zrna jsou středně až hrubě zrnité.
Ze světlých minerálů je zastoupen křemen 20–60 procenty, převládajícími živci jsou plagioklasy, obvykle složení oligoklas a andezín. Alkalické živce (K-živce) mohou být přítomny v množství do 10 % ze všech živců. Podíl tmavých minerálů na celkovém objemu horniny je 10–40 % (M = 10–40). Pravidelně bývá zastoupen biotit a obecný amfibol, méně běžná je přítomnost pyroxenu. Z akcesorických minerálů najdeme v tonalitech apatit, zirkon, allanit nebo titanit. Podobně jako u granitů jsou tmavé minerály používány pro zpřesnění horninové variety, např. amfibol-biotitový nebo amfibolový tonalit.
V případě, že podíl tmavých minerálů přesáhne 40 %, používáme označení melatonalit. Poklesne-li jejich zastoupení pod 10 % jedná se o leukotonalit, pro který se používá označení trondhjemit (syn. plagiogranit).

Tonality obvykle bývají součástí větších plutonických komplexů spolu s granity nebo granodiority. V České republice se s nimi setkáme ve středočeském plutonickém komplexu.

 

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta MU , Kotlářská 2, Brno. E-mail: vavra@sci.muni.cz.