Multimediální atlas hornin
Syenit

Odkazy na fotografie

obrázky makrovzorků

obrázky v polarizačním mikroskopu

zpět na seznam hornin

 

Syenit

QAPF diagram - pole syenitu

Horniny jsou barevně variabilní, většinou tmavě šedé, často mají namodralý nebo narůžovělý odstín. Textura bývá masivní, někdy usměrněná až fluidální, středně nebo hrubě zrnitá. Pokud je struktura porfyrická, tvoří vyrostlice draselný živec, častý je i stejnoměrně zrnitý typ.
Hlavním minerálem je draselný živec, který tvoří 65–90 % z přítomných živců. Plagioklas je zastoupen 10–35 % a většinou má bazicitu odpovídající oligoklasu nebo andezínu. Křemen není přítomen nebo jen do 5 %. Obsah tmavých minerálů je 10–35 % (M = 10–35) z celkového objemu horniny. Mezi nejčastější patří biotit, amfibol, diopsid nebo augit, ojediněle může být přítomen olivín. Z akcesorických minerálů běžně obsahuje zirkon, apatit, titanit, magnetit, rutil, allanit nebo granát. Jsou-li tmavé minerály přítomny méně než 10 procenty, používáme označení leukosyenit, naopak přesahuje-li jejich zastoupení 35 %, označujeme horninu jako melasyenit. K melasyenitům se řadí některá horniny obecně označované jako durbachyty.

Syenity mohou tvořit rozsáhlá magmatická tělesa, většinou spolu s dalšími typy granitoidních hornin (viz středočeský plutonický komplex). Často přecházejí i do těles hornin alkalických.

 

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta MU , Kotlářská 2, Brno. E-mail: vavra@sci.muni.cz.