Multimediální atlas hornin
Foidový syenit

Foidový syenit

Barva horniny bývá světlá i tmavší v závislosti na obsahu tmavých součástek, textura je masivní nebo fluidální, velikost zrna obvykle střední. Struktura může být porfyrická i rovnoměrně zrnitá.
Převažují alkalické živce (nad 90 %), do 10 % mohou být přítomny plagioklasy. Foidy jsou zastoupeny v množství 10–60 % ze světlých součástek. Nejčastějším foidem je nefelín, a pokud převládá, hornina se označuje jako nefelínový syenit. Přítomny mohou být i sodalit, leucit, kankrinit nebo analcim. Tmavé minerály jsou zastoupeny do 30 % z celého objemu horniny. Mezi nejčastější patří alkalické pyroxeny, alkalické amfiboly, biotit, muskovit nebo olivín. Z akcesorických minerálů bývají běžné titanit, apatit, zirkon nebo fluorit. V některých typech nefelínových syenitů se vyskytují i vzácnější minerály jako eudyalit, astrofylit nebo loparit, které mohou tvořit až ložiskově významné akumulace.

Z hlediska chemického složení se tyto horniny dělí na dvě skupiny. Agpaititické typy jsou peralkalické a obsahují alkalické pyroxeny, alkalické amfiboly a minerály Ti a Zr. Miaskitické typy mají vyšší zastoupení oxidu hlinitého než oxidů alkalických kovů. V rámci celé skupiny se vyčleňuje řada typů s vlastními jmény, např. miaskit, chibinit, lardalit nebo ditroit. Nefelínické syenity vytváří diferencované tělesa ve starých štítech, často se jedná o kruhové intruze doprovázené karbonatity.